Novinky

Metodická pomůcka k povinnému elektronickému podání

Generální finanční ředitelství ji zveřejnilo 19. 3. 2015. Přinášíme vám stručné seznámení s jejím obsahem. Pokud ji ještě nemáte nastudovanou, mohlo by se vám pro následnou orientaci hodit shrnutí toho, co je v ní zaneseno.

Metodická pomůcka obsahuje:

  Čl. I Vymezení základních pojmů, zde je uvedeno např.: co je podání učiněné datovou   zprávou, co je elektronické podání

 Čl. II Úpravy v daňovém řádu, tento článek obsahuje informace např. o tom, kdo má povinnost činit podání elektronicky, kterých podání se úprava týká.

Je zde  uvedeno důležité stanovisko!!

Pokud je učiněno podání prostřednictvím živnostenského úřadu, ačkoliv mělo být učiněno přímo vůči správci daně v elektronické formě, jedná se o podání učiněné vůči věcně nepříslušnému orgánu veřejné moci, který má povinnost takové podání postoupit věcně a místně příslušnému orgánu veřejné moci, a zároveň se jedná o podání, které trpí vadou spočívající v nedodržení předepsané formy a je proto nutno aplikovat § 74 DŘ, případně vyhodnotit dané podání tak, že splňuje podmínku uvedenou v § 74 odst. 4 DŘ a jedná se tedy o podání bezvadné, které však podléhá sankci podle § 247a odst. 2 DŘ (viz čl. V a VI této metodické pomůcky).

Z toho vyplývá, že pokud právnická osoba (např. SRO) zažádá o novou živnost a  Živnostenský úřad jí nabídne, že toto oznámí mj. i Finančnímu úřadu, právnická osoba návrh odsouhlasí, avšak následně dostane od finančního úřadu pokutu za to, že podání udělal Živnostenský úřad a ne právnická osoba elektronicky.

  Čl. III Úpravy v § 101a zákona o dani z přidané hodnoty, zde jsou uvedeny informace   např. o tom kdo má povinnost činit podání elektronicky, kterých podání se úprava týká.

  Čl. IV Úpravy v dalších daňových zákonech,

–  Čl. V  Vady podání,

  Čl. VI Pokuty za nesplnění povinnosti elektronické formy podání

Krátká rekapitulace promíjení sankcí finančními úřady

S účinností od 1. 1. 2015 byla přijata právní úprava týkající se promíjení individuálního příslušenství daně. Toto je povzbudivá zpráva pro většinu daňových subjektů, neboť od 1. 1. 2011, kdy vstoupil v účinnost daňový řád, jim nebyla možnost promíjení umožněna.

Generální finanční ředitelství k institutu promíjení příslušenství daně vydalo pokyn D-21 obsahující zpřesňující informace k uvedené oblasti.

Nejdříve je potřeba si uvědomit co se rozumí příslušenstvím daně. Jedná se o úroky, penále, pokuty a náklady řízení (podle daňového zákona). Promíjení se však týká pouze úroků z prodlení a z posečkané daně a dále penále.

Žádat o prominutí příslušenství lze od 1. ledna 2015. Prominout příslušenství daně lze i v případě, kdy již došlo k jeho úhradě. Požádat o prominutí části penále (není možné požádat o prominutí 100% výše penále) lze, pouze pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost hradit penále vznikla.

Žádost o prominutí příslušenství podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to za každou daň, které se žádost týká.

Prominutí penále

U penále se jedná o částky, kdy bylo penále oznámeno dodatečným platebním výměrem po 1. 1. 2015 včetně.

Podávání žádostí je vázáno na dodržení stanovených lhůt. Požádat o prominutí penále lze nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru a nelze ji prodloužit.

Žádost musí splnit formální požadavky, a pak lze teprve přistoupit k posouzení žádosti v jakém rozsahu lze vyhovět.

Pokud daňový subjekt nebo člen statutárního orgánu v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy není prominutí daně možné. Definice závažného porušení je uvedena v pokynu D-21, ten také stanovuje procentuální ohodnocení za jednotlivé druhy porušení povinností daňových subjektů a je tak možné, že penále

daňovému subjektu nemusí být prominuto vůbec. Penále lze prominout až do maximální výše 75%.

Režim přenesení daňové povinnosti

Jak jsme Vás již informovali, od 1. dubna 2015 vstoupil v účinnost režim přenosu daňové povinnosti u dodání vybraného zboží nad 100 000 Kč. Jak počítat 100 000 Kč pro přenos daňové povinnosti?

Připomeňme si, jakého zboží se přenos daňové povinnosti týká:

• obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen (s výjimkou cukrové řepy),

• kovy včetně drahých kovů s vyjmenovanými výjimkami,

• mobilní telefony,

• integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

• přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat,

• videoherní konzole.

Režim přenosu povinnosti přiznat daň se použije pouze tehdy, pokud celková částka základu daně překračuje částku 100 000 Kč.

Co všechno zahrnout do částky 100 000 Kč? Jde o veškeré vybrané zboží v jedné dodávce, a to bez ohledu na jeho druh. Je potřeba sečíst sjednanou cenu všech druhů vybraného zboží a aplikovat režim přenosu povinnosti přiznat daň na příjemce. Částka se posuzuje za zdanitelné plnění, tj. jedno dodání zboží.

Vypečená daň z nabytí nemovitých věcí

Na Facebookovém profilu Dobré rady jsme položili otázku „Kdo ručí za odvedení DPH při nákupu nemovitosti?“ Dotaz byl inspirován telefonátem, který si žádal naši rychlou službu.

Odpověď na zcela jednoduchou otázku možná http://www.achaten-suisse.com/ bude zajímat i všechny z Vás, kterých se nějakým způsobem prodej či nákup nemovitosti týká.

Odpověď možná některé překvapí. Zákonem je dáno, že…

  • Plátcem daně z nabytí nemovitých věcí je prodávající. Nikoli ten, kdo kupuje.
  • Kupující ovšem ručí za to, že bude daň odvedena!
  • Pokud nebude prodávajícím daň z nabytí nemovitých věcí odvedena, finanční úřad ji bude vymáhat po něm.

Jak se vypočítává výše daně z nabytí nemovitých věcí?

  • Sazba je 4 % ze základu daně.
  • Pro základ daně se použije 75 % z vyšší hodnoty plynoucí buď z ceny nemovitosti či směrné hodnoty nemovitosti.

Jak předejít problémům?

  • Při nákupu nemovitosti je ideální smluvně ošetřit i způsob odvedení daně z nabytí nemovitých věcí.
  • Před koupí je možné smluvně stanovit, že poplatníkem daně bude nabyvatel nemovitosti.
  • Pokud takto učiněno nebude, kupující by měl před převodem peněz při nákupu ověřit, zda je číslo účtu evidováno v registru plátců DPH.
  • Není-li účet zveřejněn, vystavuje se kupující riziku, že v případě neodvedení daně bude jako ručitel finančním úřadem zpětně vyzván k jejímu doplacení.

 

Podrobnější informace najdete také zde: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2013/co-se-zmeni-u-dane-z-prevodu-nemovitosti-po-1-1-2014-zmeny-budou-i-u-dane-dedicke-a-darovaci-4576